Z Koldingu jsme plánovali vyrazit co nejdříve, nejlépe kolem sedmé. Budíčky jsme si tedy nastavili okolo šesté, abychom se stihli prostřídat v koupelně a posnídat. Plán to byl dobrý, bohužel měl jeden zádrhel. Sice jsme vstali, vysprchovali se a posnídali, ale když jsme se chtěli odhlásit a zaplatit za ubytování, zjistili jsme, že recepce je otevřená až od osmi. Co s načatým ránem? Šli jsme na procházku při východu slunce. Romantika a kosa. Ale Johnny nás vedl jako ostřílený koldingčan, tak jsme si prohlédli město, udělali pár fotek a vrátili se akorát kolem osmé.

Vyrazili jsme směr Kodaň a pak dále do Švédska. Mezi Dánskem a Švédskem je překážka v podobě moře. Nás to však nezastavilo, našli jsme dloooooouhý most, po kterém jsme přejeli suchou gumou až do Švédska. Výhled to byl parádní, škoda, že tu nejede internet, nahrála bych nějaké fotky, ať máte co závidět (tedy, internet tu je, ale za zhruba 400 Kč, na což teda pečeme. Zkusíme něco nahrát z mobilu). Pokračovali jsme dále do švédského vnitrozemí. Jestli máte někdo problémy se spánkem, měli byste se projet po švédské dálnici. To je vám cesta! Bříza, bříza, bříza, borovice, borovice, bříza… V životě jsem neviděla tolik stromů! Bylo to tak záživný, až mi hlava bouchla o sklo a slina ukápla na vestu. Když jsem se probudila, byli jsme o dvě stě kilometrů dál a scenérie stejná. Bříza, bříza, borovice…

Další zastávka byla v Norrköpingu. Tam na nás čekal Alex. Týpek, kterýho Radek a Mira znají z Řecka. Ten nás přivítal s otevřenou náručí, provedl nás po městě a zavedl do místní hospůdky na místní pivo. Dali jsme si každý dvě pivka, řidiči samozřejmě nealko. Bylo nám dosti veselo, tedy do té doby, než přišel čas na placení. Radek že to zatáhne ze společné kasy. Úsměv mu poněkud ztuhnul, když si spočítal, že za jedno pivo zaplatil v přepočtu 212 Kč. Držkuje ještě teď.

Zhruba v půl desáté jsme dojeli na ubytování. Krásný hotel na letišti. Letadla nám lítají kolem oken, sprchy jsou společné na patro, pokoje jsou velké asi jako postel plus deset centimetrů. Ale jsme dobrodruzi a dobrodružkyně, takže se nám to líbí. Je půl jedenácté, budíček je naplánovaný zase na šestou. Tak nám držte palce, ať nemusíme chodit hodinu po letišti.